Gudea se džbánkem vody

29. prosince 2013 v 20:54 | Lai
Anotace: Úloha na dějiny umění. Zadání znělo napsat stať o uměleckém díle, jehož důležitý motiv je voda. Zdroje dole jsou uvedeny spíše z formálních důvodů. :)

Předmět: Jedna z asi třiceti dioritových sošek lagašského vládce Gudey, anglicky známá pod názvem "Gudea with wather jug".
Popis: Dlaň vládcovy levé ruky objímá vypouklé tělo džbánku, kdežto pravička svírá jeho hrdlo. Z toho symbolicky vyvěrají prameny dvou řek, Eufratu a Tigridu. Oba veletoky se od sebe oddělují již nad lemem džbánku a po Gudeových bocích vlnivým spádem stékají v protivnou stranu. U nohou lagašského vládce se pak široce rozlévají.

Řeky jsou výrazně stylisovány a umělec v nich zachytil i vyskakující ryby. Jde patrně o symbol hojnosti a prosperity, který vychází ze skutečnosti, že řeky měly pro Sumeřany nezastupitelný význam coby zdroj potravy (rybolov) a blahobytu vůbec (zemědělství, splavování materiálu).

Jeho Výsost Gudea v celém svém (sympaticky skromném) majestátu.

Sumerskou mentalitu obecně charakterisuje jev, který lze zhruba vystihnout jako "agrární obsesi". V literatuře (např. J. Pijoan) se nezřídka setkáváme s konstatováním, že myšlénky sumerského člověka se točily povýtce právě okolo úrody, která byla ovšem závislá na stavu řek. (O skutečnosti, že Tigris a Eufrates představovaly přímo existenciální nutnost podobně jako Nil v Egyptě, svědčí i to, že po zasypání závlahových kanálů Mongoly se z dříve žírného území stala poušť, posetá dnes leda telly.)
V tomto kontextu je možno představit si význam veletoků, prýštících z králova džbánku, pro rolnický lid Mesopotamie. Gudea v rukou třímá zřídlo života, což jej činí rovným bohům - drží zdroj a záruku pohodlí, tedy vlastně osudy všech svých poddaných.
Abychom si lépe uvědomili působivost symbolu, připomeňme si také, že Sumeřana od kolébky do hrobu provázela pověra, že byl lapen ve smyčkách magie a mystiky a že ho kněžstvo mělo k modlářské úctě vůči rozličným znakům (viz symboly jednotlivých bůžků na kudurru).
Rovněž sumerské bájesloví vychází z vody. Podobně jako v zemi Kemet vystoupil Ra z praoceánu Nun, odvozují Sumerové absolutní počátek ze dvou bohů. Tato božstva slovou Apsu (mužský princip, sladká voda) a Tiamat (ženský princip, slaná voda). Podle mýtů jde o rodiče božské generace, mezi jejíž potomky spadá také nejvyšší bůh Marduk. Ten stvořil svět ze dvou polovin mrtvé Tiamaty (z dolní poloviny učinil zemi, z horní poloviny nebesa).

Titulo de la imágen Mesopotamian - Princess of the Gudea family, 'The Woman with the Shawl' from Telloh (ancient Girsu))
"Žena se šálou" - dioritová soška přibližně z téhož období. Někteří vědci ji pokládají za zpodobnění princezny Ninaly, Gudeovy choti.

Dále se ještě zastavme u aspektu poněkud nejistého. Předpokládejme, že člověku této kultury nebylo vlastenectví citem zcela neznámým (kterýsi básník totiž žehná v písni jmenovitě Sumeru, slynoucímu svými stády, a tak dále). Tušíme-li tedy určitý druh vlasteneckého uvědomění byť i jen u určitých vrstev, jak asi tyto vrstvy vnímaly symbol Eufratu a Tigridu v Gudeových dlaních? Mohly by "titulní" veletoky pozdějšího takzvaného Meziříčí* platit coby znaky státu, mohlo by jít o jakýsi apel na lásku k němu?
Vrátíme-li se ještě ke skulptuře samotné, lze o ní uvést asi tolik: je votivní a tvůrce ji zhotovil (jak jsme již podotkli) z lesklého dioritu. Diorit je hlubinná vyvřelina - velmi tvrdá hmota ne zcela snadná ke zpracování, již si však jako materiál vyvolila většina umělců zpodobňujících Gudeu.
Muž, kterého předvádí, má poněkud zkreslené proporce, je svalnatý a jeho majestátní stať vzbouzí dojem ušlechtilé velebnosti.
Po způsobu sumerských sochařských děl ho zdobí klínopisný pás - malé znaky jsou hustě nahloučeny vedle sebe, což dokládá prostorovou úspornost tehdejších umělců.
Figurka Gudey se džbánkem představuje jistě jedno z nejstarších sochařských děl, v nichž se vyskytuje významný motiv vody. Podobně jako Mayové byli Sumeřané (i jejich současníci a následovníci na irácké půdě) zvláštním způsobem spjati s tímto živlem, který prorůstal hluboko jejich myslí. Gudeova póza je proto psychicky velmi dramatická. Jde o výpověď národa, jehož bytí záleželo geograficky i jinak v prostoru mezi dvěma řekami.

*Název Meziříčí (Mesopotamie: mesos - mezi, potamoi - řeka) dali oblasti pochopitelně až Helléni.

Zdroje:

Obecné údaje o Sumeru a Mesopotamii čerpány průběžně z následující literatury:
- J. Pijoan: "Dějiny umění I.", Odeon, 1990
- S. N. Kramer: "Historie začíná v Sumeru", Státní nakl. krásné lit. a umění, 1956
- Z. Kosidowski: "Když slunce bylo bohem", Lidová demokracie, r. v. 1961
- C. W. Ceram: "Bohové, hroby a učenci", nakl. Beta books, 1994
- J. McIntoshová: "Civilizace - 4 000 let starověké historie", J. Otto, 2002
- E. Petiška: Mýty a pověsti Egypta a Mezopotámie"

Údaje o sošce zv. "Gudea with water jug":
- www.cristoraul.com (čerpáno dne 4. listopadu 2013)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Káva, nebo čaj?

Káva 55.6% (5)
Čaj 44.4% (4)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama